Australis

Na půdě jižní Australie, z letiště Adelaide, hlavního města South Australia jsme odjeli mikrobusem, který řídil OM.Ondřej přesto, že měl oranžové tričko, vypadal unavený, přepadlý a nastydlý. 

Interiér jeho obouchaného béžového mikrobusu, jeho bosé nohy sešlapující pedály spojky a plynu, teplý průvan a jeho unavený úsměv nás nesmírně
povznášel. " Konečně začalo léto, jaro bylo letos dlouhý a ještě minulý týden byla ráno pěkná zima.."Odvážel nás na
svůj ranč, asi 40 km do hor, do jeho Macclesfieldu.Okolo eukalypty, městečko Maunt Barker, kopce Bugle Rangers.....
Přijíždíme k jeho zahradě a autem zajíždíme  mezerou v houští do jakési tunelu jungle šlahounů, keřu, stromů, obřích fuksií a před pergolou s vínem auto zastaví. Jsme tu.

Jsem v údivu a nepřestávám se divit téhle zahradní architektuře, přirozené a efektně nakombinované.Papoušci řvou, a zahrada žije nejrůznějšími zátišími, jak vegetativními, tak nejrůznějšími objekty. Nad rudými květy mečíků plave dřevěný delfín, možná se vznáší, ale ve skutečnosti je to kus stromu
nainstalovaný na dvou kovových tyčích. 

Pod přístřeškem klavír, i s židlí, později na něj budu hrát i za deště.

Z břečťanového houští na mě zírá hlava krávy, dřevěná.

OM nám připravil avokádový salát s oranžovými květy řeřichy, upekl štrůdl, rebarborový dezert s jahodami a vychlazený meloun.Nestačily jsme se s BB ani vybalit a přijel Andrew a odjeli jsme k moři, pobřeží Goolwa. Název je ještě původní, domorodý aboriginal.
Moře, duny a odpočinek na pláži. Prospaly jsme se a dozvěděly jsme se, že zítra ráno odplouváme velkou plachetnicí na dlouhou plavbu směr Kangarow Ireland.